| id | Sbírka | Inventární č. | Název | Výrobce | Místo výroby | Datace | popis | signatura | rozmery | material | stav | vyrobce_info | reference | komentar | foto_1 | foto_2 | foto_3 | foto_4 | foto_5 | foto_6 | foto_7 | foto_8 | foto_9 | foto_10 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| id | Sbírka | Inventární č. | Název | Výrobce | Místo výroby | Datace | popis | signatura | rozmery | material | stav | vyrobce_info | reference | komentar | Obrázek | foto_1 | foto_2 | foto_3 | foto_4 | foto_5 | foto_6 | foto_7 | foto_8 | foto_9 | foto_10 |
| 1 | Sbírka hudebních nástrojů Antonína Buchtela | E 427 | POŠETKA + SMYČEC | anonym | neznámé | 18. století | Pošetka: korpus houslového tvaru, klenutý. Vrchní deska ze dvou kusů smrkového dřeva, spodní deska a luby z žíhaného javorového dřeva. Spodní deska z jednoho kusu. Spodní oblouk lubu z jednoho kusu. Barokní způsob pasování krku. Krk zakončený hlavou ve formě šneka se třemi závity. Dva ozvučné f-otvory. Čtyři struny (jedna nepůvodní kovová, tři střevové). Hmatník, struník a čtyři kolíky z ebenového dřeva. Knoflík patrně z hruškového, tmavě mořeného dřeva. Sklon na hmatníku tvoří klín (z javorového dřeva). Výložka pouze naznačená barvou. Smyčec: kulatá hůlka z dřeva brazil. Špička bez kostěného plátku. Slonovinová žabka staršího typu bez spodní lišty a bez vykládání. Šroub se slonovinovou hlavicí. Žíně bílé. | Pošetka:celková délka: 455 mmdélka korpusu: 179 mmšířka korpusu: horní 87 mm, střední 61 mm, dolní 106 mmvýška lubů: u krku 18 mm, uprostřed 17,5 mm, u knoflíku 18 mmmenzura strun: 290 mmmenzura krku: 195 mmmenzura desky: 95 mmdélka hmatníku: 241 mmcelková délka ozvučných otvorů: 40,5 mmhorní rozteč ozvučných otvorů: 20 mmSmyčec:celková délka hůlky: 384 mm výška (žabka + hůlka): 26 mmø hůlky: u žabky: 8 mm, uprostřed 7 mm, u špičky 6 mm | smrkové dřevo (vrchní deska), javorové dřevo (spodní deska, luby), ebenové dřevo (hmatník, kolíky, struník), hruškové dřevo (knoflík), perleť (střed knoflíku), dřevo brazil (hůlka smyčce), kov (poutko struníku), žíně, slonovina (žabka smyčce, šroub smyčce), střevo (struny) | Pravý dolní lub nastaven v šířce asi 35 mm. Poutko struníku nepůvodní. Jedna kovová struna nepůvodní. | Nepublikované: ANM-RNM: karton 27, 1873–1874, pod. 31. 5. 1874, č. 63 (dopis, Antonín Buchtel Výboru Musea Království českého, 22. 5. 1874); NM-ČMH: J 2208, J 2209 (historické negativy nástroje).Publikované: [ROZKOŠNÝ, J. R.]: P. Antonína Buchtla vzácná sbírka hudebních nástrojů. Hudební listy, 1872, roč. 3, č. 17, s. 138–140; ŽŮRKOVÁ, Tereza – KOTAŠOVÁ, Daniela – ŠTEFANCOVÁ, Dagmar – SLAVICKÝ, Tomáš: Antonín Buchtel, sběratel s laskavou duší, a jeho kolekce hudebních nástrojů / Antonín Buchtel, A Collector with a Kind Soul, and His Collection of Musical Instruments. Praha: Národní muzeum, 2021. | Nástroj byl vystaven na 7. průmyslové výstavě v Praze v roce 1872 a pravděpodobně též na světové výstavě ve Vídni v roce 1873. |  |
https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_427-preview-1.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_427-preview-2.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_427-preview-3.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_427-preview-4.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_427-preview-5.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_427-preview-6.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_427-preview-7.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_427-preview-8.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_427-preview-9.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_427-preview-10.JPG | ||
| 2 | Sbírka hudebních nástrojů Antonína Buchtela | E 434 | POŠETKA + SMYČEC | anonym | neznámé | 18. století | Pošetka: korpus bez růžků (tvar osmičky). Vrchní deska ze smrkového dřeva. Spodní deska, luby a krk z jednoho kusu javorového dřeva. Vrchní deska nepřesahuje luby. Mohutný krk a hmatník. Sklon na hmatníku tvoří klín (z javorového dřeva). Ozvučné otvory ve tvaru písmene C. Struník z ebenového dřeva vsazený přímo do spodní části lubů, na něm je usazen ebenový dolní pražec. Hlava zakončena ve formě kruhového knoflíku se středem ze slonoviny. Horní pražec z bílé kosti. Čtyři střevové struny, čtyři kolíky. Na vrchní i spodní desce výložka z topolového dřeva.Smyčec: kulatá hůlka z fernambukového dřeva. Nasazovací žabka bez šroubového mechanismu typická pro smyčce ze 17. století (tzv. Clip-In Frog nebo Slot-Notch). Vzhledem k použitému materiálu (fernambukové dřevo) lze však usuzovat na pozdější dataci (konec 18. století, příp. začátek 19. století). Tvar hůlky jen mírně konkávně prohnutý, špička má ještě protáhlý tvar, ale už s poněkud vyšším klenutím (tzv. Swan Head). | Pošetka:celková délka: 345 mmdélka korpusu: 130 mmšířka korpusu: horní 55 mm, střední 50 mm, dolní 65 mmvýška lubů: u krku 21 mm, uprostřed 8 mm, u struníku 9 mmmenzura strun: cca 214 mmmenzura krku: 147 mmmenzura desky: cca 67 mmdélka hmatníku: 183 mmcelková délka ozvučných otvorů: 33 mmhorní rozteč ozvučných otvorů: 32 mmSmyčec:celková délka hůlky: 395 mmvýška (žabka + hůlka): 24 mmø hůlky: u žabky: 7 mm, uprostřed 6 mm, u špičky 5 mm | smrkové dřevo (vrchní deska), javorové dřevo (spodní deska, luby, krk), ebenové dřevo (struník, hmatník, dolní pražec), topolové dřevo (výložky), bílá kost (střed knoflíku hlavy, horní pražec), fernambukové dřevo (hůlka smyčce), zimostrázové dřevo (žabka smyčce), žíně, střevo (struny) | Nepublikované:ANM-RNM: karton 27, 1873–1874, pod. 31. 5. 1874, č. 63 (dopis, Antonín Buchtel Výboru Musea Království českého, 22. 5. 1874);NM-ČMH: J 2413, J 2210, J 2211 (historické negativy nástroje).Publikované:Průvodce výstavou České hudební nástroje minulosti v břevnovském klášteře sv. Markéty. Praha: Národní muzeum, 1950, s. 59;CULKA, Zdeněk – RUTOVÁ, Milada – ŠERÝCH, Jaroslav: Muzeum hudebních nástrojů. Katalog stálé expozice hudebních nástrojů hudebního oddělení Národního muzea v Praze. 2. vyd. Praha: Národní muzeum,1973, s. 25;NERMUT, Vít: Historical Bows in the Collections of the Czech Museum of Music. Galpin Society Journal, 2019, roč. 72, s. 123–130, zde s. 124, 127, 128, 130;ŽŮRKOVÁ, Tereza – KOTAŠOVÁ, Daniela – ŠTEFANCOVÁ, Dagmar – SLAVICKÝ, Tomáš: Antonín Buchtel, sběratel s laskavou duší, a jeho kolekce hudebních nástrojů / Antonín Buchtel, A Collector with a Kind Soul, and His Collection of Musical Instruments. Praha: Národní muzeum, 2021. |  |
https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_434-preview-1.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_434-preview-2.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_434-preview-3.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_434-preview-4.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_434-preview-5.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_434-preview-6.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_434-preview-7.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_434-preview-8.JPG | ||||||
| 3 | Sbírka hudebních nástrojů Antonína Buchtela | E 428 | HOUSLE PŮLOVÉ | Joseph Ferdinand Leidolff (?–p1791) | Wien / Vídeň | 1769 | Půlové housle s tmavým lakem červenohnědé barvy. Vrchní deska z hustého smrkového dřeva. Spodní deska z jednoho kusu žíhaného javoru v radiálním řezu. Na vrchní a spodní desce výložka. Krk a luby z žíhaného javorového dřeva. Spodní oblouk lubu z jednoho kusu dřeva. Hmatník a dolní pražec z ebenového dřeva. Struník z hnědého dřeva s černým lakem. Ozvučné f-otvory krátké a široké. Čtyři kolíky z tmavohnědého mořeného dřeva na koncích zdobeny drobnými bílými kostěnými terči. Čtyři střevové struny. | celková délka: 513 mmdélka korpusu: 300 mmšířka korpusu: horní 135 mm, střední 90 mm, dolní 170 mmvýška lubů: u krku 25 mm, uprostřed 26 mm, u knoflíku 26 mmmenzura strun: 285 mmmenzura krku: 121 mmmenzura desky: 163 mmdélka hmatníku: 234 mm celková délka ozvučných otvorů: 46 mmhorní rozteč ozvučných otvorů: 46 mm | smrkové dřevo (vrchní deska), javorové dřevo (spodní deska, krk, luby), ebenové dřevo (hmatník, dolní pražec), bílá kost (terče kolíků), střevo (struny) | Chybí kostěný terč na jednom kolíku. | Joseph Ferdinand Leidolff (?–p1791), člen vídeňské houslařské rodiny, syn Johanna Christopha (c1690–1758) a vnuk Nicolause Leidolffa (I) (?–1710). Pracoval většinou podle modelu Amati, vzácněji podle Stainera. Jeho nástroje ve spodní třetině vykazují nápadné f-otvory, které jsou výrazně vychýlené ke kraji. Většina jeho nástrojů je tmavě mořena a nese silně krycí lak. Zřídka používal lak transparentní, červenožlutý. | Nepublikované: ANM-RNM: karton 27, 1873–1874, pod. 31. 5. 1874, č. 63 (dopis, Antonín Buchtel Výboru Musea Království českého, 22. 5. 1874);NM-ČMH: J 2209 (historický negativ nástroje).Publikované:[ROZKOŠNÝ, J. R.]: P. Antonína Buchtla vzácná sbírka hudebních nástrojů. Hudební listy, 1872, roč. 3, č. 17, s. 138–140;PAUL, Oscar: Die musikalische Abtheilung der Wiener Weltausstellung. Leipziger Zeitung, 11. 9. 1873, No. 73, s. 437–438;ŽŮRKOVÁ, Tereza – KOTAŠOVÁ, Daniela – ŠTEFANCOVÁ, Dagmar – SLAVICKÝ, Tomáš: Antonín Buchtel, sběratel s laskavou duší, a jeho kolekce hudebních nástrojů / Antonín Buchtel, A Collector with a Kind Soul, and His Collection of Musical Instruments. Praha: Národní muzeum, 2021. | Nástroj byl vystaven na 7. průmyslové výstavě v Praze v roce 1872 a na světové výstavě ve Vídni v roce 1873. |  |
https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_428-preview-1.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_428-preview-2.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_428-preview-3.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_428-preview-4.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_428-preview-5.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_428-preview-6.jpg | |||||
| 4 | Sbírka hudebních nástrojů Antonína Buchtela | E 430 | HOUSLE | Bernard Wutzelhofer (1789–1861) | Brno | 1822 | Housle podle modelu Françoise Chanota s charakteristickými rysy: korpus kytarového tvaru (bez růžků), vrchní a spodní deska nepřesahují luby, ozvučné otvory ve tvaru zjednodušeného písmene „S“, šnek je stočený dozadu. Vrchní deska ze dvou dílů smrkového dřeva, spodní deska z jednoho kusu slabě žíhaného javorového dřeva. Luby a krk z javorového dřeva. Lihový hnědý lak. Hmatník z ebenového dřeva. Čtyři kolíky z ebenového dřeva, z toho dva s kruhovými perleťovými středy. Čtyři kovové struny uchycené ve struníku zapuštěném ve vrchní desce. | papírový štítek s tištěným a částečně psaným (letopočet, číselná označení) nápisem: „Nach chanotischer Art | verfertigt von | Bernard Wutzelhofer | in Brünn. | Im Jahr 1822 | I/3, No. 10.“ | celková délka: 581 mmdélka korpusu: 360 mmšířka korpusu: horní 166 mm, střední 116 mm, dolní 207 mmvýška lubů: 32 mmmenzura strun: cca 320 mmmenzura krku: 129 mmmenzura desky: cca 180 mmdélka hmatníku: 255 mm celková délka ozvučných otvorů: 100 mm horní rozteč ozvučných otvorů: 65 mm | smrkové dřevo (vrchní deska), javorové dřevo (spodní deska, luby, krk), ebenové dřevo (hmatník, struník), kov (struny), perleť (středy kolíků) | Brněnský houslař Bernard Wutzelhofer (1789–1861) se vyučil u svého otce Sebastiana Wutzelhofera a brněnského houslaře Ignaze Andrease Wilda. V letech 1822–23 vyrobil třináct houslí podle Chanotova vynálezu. Je považován za nejlepšího brněnského houslaře. | Nepublikované: ANM-RNM: karton 27, 1873–1874, pod. 31. 5. 1874, č. 63 (dopis, Antonín Buchtel Výboru Musea Království českého, 22. 5. 1874).Publikované:[ROZKOŠNÝ, J. R.]: P. Antonína Buchtla vzácná sbírka hudebních nástrojů. Hudební listy, 1872, roč. 3, č. 17, s. 138–140; PAUL, Oscar: Die musikalische Abtheilung der Wiener Weltausstellung. Leipziger Zeitung, 11. 9. 1873, No. 73, s. 437–438;BUCHNER, Alexander: Průvodce výstavou české hudební nástroje minulosti v břevnovském klášteře sv. Markéty. Praha: Národní muzeum, 1950; KELLER, Jindřich: Sólo pro dva mistry (o hudebních nástrojích). Praha: Albatros, 1982, s. 98;ŽŮRKOVÁ, Tereza – KOTAŠOVÁ, Daniela – ŠTEFANCOVÁ, Dagmar – SLAVICKÝ, Tomáš: Antonín Buchtel, sběratel s laskavou duší, a jeho kolekce hudebních nástrojů / Antonín Buchtel, A Collector with a Kind Soul, and His Collection of Musical Instruments. Praha: Národní muzeum, 2021. | Nástroj byl vystaven na 7. průmyslové výstavě v Praze v roce 1872 a na světové výstavě ve Vídni v roce 1873. Oscar Paul jej ve svém referátu z vídeňské výstavy označil jako „hračičku“, jejíž funkce je spíše dekorativní. Jedná se však o zvukově plnohodnotný, experimentální typ houslí, který zhotovil François Chanot (1788–1825) a nechal si jej patentovat v roce 1817. V Buchtelově soupisu je u tohoto nástroje připojena poznámka „Popsané v časop. Leipziger allgem. musik. Zeitung“ – jedná se o článek: SIEVERS, G. L. P. Ueber die neuverbesserten Geigeninstrumente des Herrn Chanot. Allgemeine musikalische Zeitung, 9. 2. 1820, roč. 22, č. 6, sl. 85–91. |  |
https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_430-preview-1.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_430-preview-1.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_430-preview-3.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_430-preview-4.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_430-preview-5.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_430-preview-6.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_430-preview-7.JPG | ||||
| 5 | Sbírka hudebních nástrojů Antonína Buchtela | E 429 | HOUSLE | neznámý | neznámé | 2. polovina 19. století (a1872) | Nízký korpus nestandardního tvaru s velmi úzkou horní částí korpusu a bez C-oblouků a horních růžků. Tmavě hnědý lak. Vrchní deska ze smrkového dřeva, dvoudílná. Spodní deska, luby a krk z žíhaného javorového dřeva. Spodní deska z jednoho dílu. Ozvučné otvory na vrchní desce ve tvaru plamenných výřezů. Výložka na vrchní i spodní desce. Hmatník natřen černou barvou. Struník z hruškového dřeva. Knoflík ze zimostrázového dřeva s černým středem. Hlava zakončena šnekem. Barokní způsob pasování krku. Osm kolíků z tmavého dřeva s perleťovými středy. Čtyři struny melodické, čtyři struny souznějící vedené pod hmatníkem. Souznějící struny uchycené pomocí hřebíčků v dolním lubu nad knoflíkem. | papírový štítek s ručně psaným nečitelným nápisem (dle historické evidence, dnes chybí) | celková délka: 632 mm délka korpusu: 346 mm šířka korpusu: horní 88 mm, střední 110 mm, dolní 198 mmvýška lubů: u krku 20 mm, uprostřed 23 m, u knoflíku 24 mmmenzura strun: cca 313 mmmenzura krku: 123 mmmenzura desky: cca 186 mmdélka hmatníku: 250 mm celková délka ozvučných otvorů: 66 mm horní rozteč ozvučných otvorů: 55 mm | smrkové dřevo (vrchní deska), javorové dřevo (spodní deska, luby, krk), hruškové dřevo (struník), zimostrázové dřevo (knoflík), tmavé dřevo (hmatník, kolíky), perleť (středy kolíků), střevo (struna, poutko struníku), kov (struny) | Nekompletní ostrunění. Evidentně chybí papírový štítek se signaturou výrobce (uvnitř korpusu viditelné místo původního umístění štítku). | Nepublikované:ANM-RNM: karton 27, 1873–1874, pod. 31. 5. 1874, č. 63 (dopis, Antonín Buchtel Výboru Musea Království českého, 22. 5. 1874).Publikované:[ROZKOŠNÝ, J. R.]: P. Antonína Buchtla vzácná sbírka hudebních nástrojů. Hudební listy, 1872, roč. 3, č. 17, s. 138–140.ŽŮRKOVÁ, Tereza – KOTAŠOVÁ, Daniela – ŠTEFANCOVÁ, Dagmar – SLAVICKÝ, Tomáš: Antonín Buchtel, sběratel s laskavou duší, a jeho kolekce hudebních nástrojů / Antonín Buchtel, A Collector with a Kind Soul, and His Collection of Musical Instruments. Praha: Národní muzeum, 2021. | V Hudebních listech a Buchtelově soupisu označen nástroj jako „Mozartovské housle“. Jedná se o experimentální tvar houslového korpusu, který vznikl pravděpodobně ve druhé polovině 19. století, avšak před rokem 1872 (tehdy je nástroj zaznamenán v Hudebních listech). Tyto pokusy s novými formami smyčcových nástrojů byly na vrcholu zejména v letech 1880–1890. Nástroj byl vystaven na 7. průmyslové výstavě v Praze v roce 1872 a pravděpodobně též na světové výstavě ve Vídni v roce 1873. |  |
https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_429-preview-1.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_429-preview-2.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_429-preview-3.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_429-preview-4.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_429-preview-5.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_429-preview-6.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_429-preview-7.JPG | ||||
| 6 | Sbírka hudebních nástrojů Antonína Buchtela | E 436 | FILOMELA | Johann Georg Stauffer (1778–1853) | Wien / Vídeň | 1829 | Smyčcový nástroj neobvyklého tvaru, ostruněný čtyřmi ocelovými strunami. Vrchní deska ze smrkového dřeva. Spodní deska, luby a krk z javorového dřeva. Spodní deska z jednoho kusu. Obě desky klenuté. Violové růžky. Oranžový lak. Na vrchní i spodní desce výložka. Spodní oblouk lubu z jednoho kusu. Ozvučné otvory ve tvaru písmene mírně prohnutého C se středovými zářezy. Moderní pasování krku. Hlava zakončena šnekem. Hmatník, struník, horní i dolní pražec a knoflík z ebenového dřeva. Čtyři kolíky z ebenového dřeva s perleťovými středy. | papírový štítek s ručně psaným textem: „Johann Georg Stauffer | in Wien. Anno 1829.“ | celková délka: 602 mmdélka korpusu: 368 mmšířka korpusu: horní 165 mm, střední 109 mm, dolní 193 mmvýška lubů: u krku 29 mm, uprostřed 29 mm, u knoflíku 30 mmmenzura strun: 312 mmmenzura krku: 130 mm menzura desky: 181 mmdélka hmatníku: 250 mm celková délka ozvučných otvorů: 88 mm horní rozteč ozvučných otvorů: 101 mm | smrkové dřevo (vrchní deska), javorové dřevo (spodní deska, luby, krk), ebenové dřevo (hmatník, struník, kolíky, horní a dolní pražec, knoflík), ocel (struny), střevo (poutko struníku), perleť (středy kolíků) | Chybí původní struník: ebenový, zdobený v perleti vykládanou růží a s okraji otvorů zdobenými perletí, nad otvory se zapuštěným mosazným pražcem (dle historické evidence). | Johann Georg Stauffer (1778–1853) byl původně vyučený umělecký truhlář, houslařství se vyučil u Franze Geissenhofa (1754–1821). Již za svého života dosáhl renomé jako vynikající stavitel kytar. Od roku 1820 se předmětem jeho zájmu stala výroba houslí a nástrojové experimenty a vynálezy (mj. housle podle Chanotova modelu, kytara s dvěma krky či arpeggione) . | Nepublikované:ANM-RNM: karton 27, 1873–1874, pod. 31. 5. 1874, č. 63 (dopis, Antonín Buchtel Výboru Musea Království českého, 22. 5. 1874).Publikované:[ROZKOŠNÝ, J. R.]: P. Antonína Buchtla vzácná sbírka hudebních nástrojů. Hudební listy, 1872, roč. 3, č. 17, s. 138–140;PAUL, Oscar: Die musikalische Abtheilung der Wiener Weltausstellung. Leipziger Zeitung, 11. 9. 1873, No. 73, s. 437–438;ŽŮRKOVÁ, Tereza – KOTAŠOVÁ, Daniela – ŠTEFANCOVÁ, Dagmar – SLAVICKÝ, Tomáš: Antonín Buchtel, sběratel s laskavou duší, a jeho kolekce hudebních nástrojů / Antonín Buchtel, A Collector with a Kind Soul, and His Collection of Musical Instruments. Praha: Národní muzeum, 2021. | Nástroj byl vystaven na 7. průmyslové výstavě v Praze v roce 1872 a na světové výstavě ve Vídni v roce 1873. Oscar Paul jej ve svém referátu z vídeňské výstavy označil jako „hračičku“, jejíž funkce je spíše dekorativní. Jedná se o nástrojový experiment přibližně z poloviny 19. století (s původem patrně v bavorském Mnichově), který se rozšířil mezi hudebními amatéry a hráči na smyčcové citery. Obecně souvisí vývoj tohoto nástroje s módními tendencemi první poloviny 19. století v přetváření drnkacích nástrojů s hmatníky na nástroje smyčcové (např. smyčcová citera, Bogenguitarre, arpeggione apod.). Nástroj se označuje také jako Filomena (Philomela/Philomena), německy též Stahlgeige, termín „filomela“ je též označení pro slavíka, který dal snad nástroji název. |  |
https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_436-preview-1.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_436-preview-2.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_436-preview-3.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_436-preview-4.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_436-preview-5.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_436-preview-6.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_436-preview-7.JPG | |||
| 7 | Sbírka hudebních nástrojů Antonína Buchtela | E 431 | HOUSLE S ROHEM | (?) Michael Ignaz Stadlmann (c1746–1813) | (?) Wien / Vídeň | (?) 1715 | Korpus hnědě lakovaný. Vrchní deska ze smrkového dřeva, spodní deska, luby a krk z javorového dřeva. Obě desky klenuté, ze dvou dílů. Na vrchní i spodní desce výložka. Ozvučné f-otvory. Barokní napasování krku, klínový hmatník ze smrkového dřeva dýhovaný ebenovým dřevem. Hlava zakončena šnekem. Kolíky z tmavého dřeva s perleťovými středy. Uvnitř korpusu stočená trubice z mosazného plechu. Ústnicový nástavec vychází z korpusu houslí v dolním lubu v místě knoflíku, roztrub ve formě oválného otvoru vychází z korpusu houslí v pravém horním lubu. | štítek s nápisem: „Michael Ignatius Stadlmann, kaiserl. königl Hof-Lauten- und Geigenmacher in Wien 1715“ (dle soupisu nástrojů v Hudebních listech, dnes chybí) | celková délka: cca 605 mm (bez nátrubku)délka korpusu: 358 mm šířka korpusu: horní 160 mm, střední 110 mm, dolní 200 mm výška lubů: 32,5 mmmenzura strun: cca 323 mmmenzura krku: cca 128 mmmenzura desky: 193 mmdélka hmatníku: 257 mm celková délka ozvučných otvorů: 70 mm horní rozteč ozvučných otvorů: 33 mmø ústnicového nástavce: 7 mmrozměry roztrubu: (ovál) cca 90 × 24 mm | smrkové dřevo (vrchní deska, hmatník), javorové dřevo (spodní deska, luby, krk), ebenové dřevo (dýha hmatníku), tmavé dřevo (kolíky), mosaz (plechová trubice), perleť (ozdobné středy kolíků) | Chybí jeden kolík, struník (ozdoben malou kruhovou destičkou z perleti) a nálevkovitý nátrubek (doloženy v historické evidenci). | Michael Ignaz Stadlmann (c1746–1813) byl vídeňský houslař a loutnař, syn dvorního houslaře Johanna Josepha Stadlmanna. Byl členem vídeňské dvorní kapely jako kontrabasista. | Nepublikované:ANM-RNM: karton 27, 1873–1874, pod. 31. 5. 1874, č. 63 (dopis, Antonín Buchtel Výboru Musea Království českého, 22. 5. 1874).Publikované:[ROZKOŠNÝ, J. R.]: P. Antonína Buchtla vzácná sbírka hudebních nástrojů. Hudební listy, 1872, roč. 3, č. 17, s. 138–140; PAUL, Oscar. Die musikalische Abtheilung der Wiener Weltausstellung. Leipziger Zeitung, 11. 9. 1873, No. 73, s. 437–438;BAUER, František: Potštýnské zátiší a výletní místa v jeho okolí. Praha: Jos. R. Vilímek, [1892], s. 166;KURFÜRST, Pavel: Hudební nástroje. Praha: Togga, 2002, s. 843;ŽŮRKOVÁ, Tereza – KOTAŠOVÁ, Daniela – ŠTEFANCOVÁ, Dagmar – SLAVICKÝ, Tomáš: Antonín Buchtel, sběratel s laskavou duší, a jeho kolekce hudebních nástrojů / Antonín Buchtel, A Collector with a Kind Soul, and His Collection of Musical Instruments. Praha: Národní muzeum, 2021. | Nástroj byl vystaven na 7. průmyslové výstavě v Praze v roce 1872 a na světové výstavě ve Vídni v roce 1873. Oscar Paul o něm referoval slovy: „Z Buchtelovy sbírky stojí dále za zmínku Stadlmannovy housle s lesním rohem (1715). Přestože ta věc vypadá jako legrácka, je třeba tyto housle, v nichž se nachází skrz ozvučné otvory viditelný lesní roh, zmínit. Nalézáme zde totiž paralelu se starým orientálním šalmajem, tj. s houslovým nástrojem, jehož nátrubek je velmi podobně umístěn na hlavici struníku jako hornový nátrubek na Stadlmannových houslích s lesním rohem. Orientální oddělení nám vůbec může snadno ukázat, za co všechno ve vztahu k hudbě vděčíme původně Orientu. Je to koneckonců úkolem historie, poukázat na mosty, které nás spojují se starověkem […].“ Také v soupisu Buchtelovy sbírky v Hudebních listech je jako autor nástroje jmenován M. I. Stadlmann. Uvedený rok výroby (1715) se však neshoduje s životními daty výrobce, nicméně je možné, že datace byla z viněty špatně přečtena. Po převodu do muzejních sbírek byl nástroj označován jako anonymní práce, autorství zůstává tedy nevyjasněné, neboť papírový štítek se signaturou výrobce dnes chybí. |  |
https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_431-preview-1.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_431-preview-2.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_431-preview-3.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_431-preview-4.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_431-preview-5.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_431-preview-6.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_431-preview-7.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_431-preview-8.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_431-preview-9.JPG | |
| 8 | Sbírka hudebních nástrojů Antonína Buchtela | E 433, NpM: A 7760 | HOUSLE Z NAUTILA | (?) Jakob Kliment (I.) (1811–1893) | Brno | c1850–1873 | Korpus zhotoven z ulity mořského hlavonožce z čeledi loděnkovitých. Vrchní deska ze smrkového dřeva. Na spodní části korpusu je upevněn kruhový struník z ebenového dřeva, který slouží zároveň jako podbradek. Hmatník z ebenového dřeva s dvaceti pěti pražci z pakfongu a se šesti perleťovými pozičními značkami. Hlava plochá dozadu ohnutá, čtyři kolíky se šroubovým mechanismem (ozubeným převodem) a s rukojetí z bílé kosti. Čtyři struny kovové. Kobylka houslová z javorového dřeva. Dva podlouhlé ozvučné otvory. Vrchní deska postříbřená, s barevnými obtisky postav Číňanů, Číňanek a papoušků ve větvích. Okraj vrchní desky a ozvučných otvorů ozdoben černými a červenými liniemi a řadami teček. | celková délka: 458 mmdélka vrchní desky: 195 mmšířka vrchní desky: 96 mmhloubka korpusu: 99 mmmenzura strun: 290 mm délka ozvučných otvorů: 47,2 mmhorní rozteč ozvučných otvorů: 40 mmø struníku: 60 mm | ulita (korpus), smrkové dřevo (vrchní deska), ebenové dřevo (struník, hmatník, krk, hlavice, knoflík), javorové dřevo (kobylka), mosaz (ladicí mechanika), pakfong (pražce), bílá kost (rukojeti kolíků), perleť (poziční značky na hmatníku, terč na knoflíku), kov (struny) | Jakob Kliment (I) (1811–1893) byl soukeník a později houslař, který se vyučil v Brně u Heinricha Arlowa, po němž převzal dílnu v roce 1864. Řemeslu pak vyučil další rodinné příslušníky. Byl mj. mistrovským výrobcem barytonu a zabýval se též experimentálními formami hudebních nástrojů – vynalezl druh smyčcové citery, tzv. stolní housle. | Nepublikované:ANM-RNM: karton 27, 1873–1874, pod. 31. 5. 1874, č. 63 (dopis, Antonín Buchtel Výboru Musea Království českého, 22. 5. 1874).Publikované:PAUL, Oscar: Die musikalische Abtheilung der Wiener Weltausstellung. Leipziger Zeitung, 11. 9. 1873, no. 73, s. 437–438;BAUER, František: Potštýnské zátiší a výletní místa v jeho okolí. Praha: Jos. R. Vilímek, [1892], s. 166;ŽŮRKOVÁ, Tereza – KOTAŠOVÁ, Daniela – ŠTEFANCOVÁ, Dagmar – SLAVICKÝ, Tomáš: Antonín Buchtel, sběratel s laskavou duší, a jeho kolekce hudebních nástrojů / Antonín Buchtel, A Collector with a Kind Soul, and His Collection of Musical Instruments. Praha: Národní muzeum, 2021. | Nástroj byl vystaven na světové výstavě ve Vídni v roce 1873, kde jej Oscar Paul označil jako „moderní napodobeninu čínských houslí z mušle od Jacoba Klimenta z Brna“ („eine von Jacob Kliment in Brünn angefertigte moderne Nachahmung der chinesischen Muschelgeige“). Na základě této informace a údaje uvedeného v Buchtelově vlastním soupisu darované sbírky by měl být výrobcem nástroje brněnský houslař Jakob Kliment. Na dostupných částech nástroje se však nepodařilo dohledat signaturu výrobce. |  |
https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_433-preview-1.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_433-preview-2.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_433-preview-3.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_433-preview-4.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_433-preview-5.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_433-preview-6.JPG | ||||||
| 9 | Sbírka hudebních nástrojů Antonína Buchtela | E 432 | HOUSLE MINIATURNÍ + SMYČEC | anonym | neznámé | 19. století | Housle: nástroj miniaturních rozměrů. Vrchní deska ze smrkového dřeva, spodní deska, luby a krk z javorového dřeva. Slabě nažloutlý lak. Spodní deska, luby a krk z jednoho kusu. Výložka naznačená barvou. Standardní effové otvory. Hmatník a struník z tmavého dřeva, čtyři kolíky hnědě mořené. Hlavice zakončena šnekem. Struny střevové, protažené ve struníku dvěma otvory. Knoflík ze světlého dřeva. Poutko struníku ze střevové struny. Smyčec: mírně konkávně prohnutý, červeně lakovaný. Žabka ze světlého nelakovaného dřeva. U šroubu mosazný drát – tvoří jakýsi hřeben, který slouží k napínání žíní pomocí ocelového drátu. | Housle:celková výška: 143 mmdélka korpusu: 85 mmšířka korpusu: horní 35 mm, střední 23 mm, dolní 44 mmvýška lubů: 9 mmSmyčec:celková délka hůlky: 158 mmvýška (žabka + hůlka): 11 mmø hůlky: u žabky: 3,5 mm, uprostřed 3,3 mm, u špičky 2,2 mm | smrkové dřevo (vrchní deska), javorové dřevo (luby, spodní deska, krk), neurčené světlé dřevo (knoflík, žabka, kolíky, hůlka smyčce), neurčené tmavé dřevo (hmatník, struník), střevo (struny, poutko struníku), žíně | Chybí kobylka. | Nepublikované:ANM-RNM: karton 27, 1873–1874, pod. 31. 5. 1874, č. 63 (dopis, Antonín Buchtel Výboru Musea Království českého, 22. 5. 1874).Publikované:ŽŮRKOVÁ, Tereza – KOTAŠOVÁ, Daniela – ŠTEFANCOVÁ, Dagmar – SLAVICKÝ, Tomáš: Antonín Buchtel, sběratel s laskavou duší, a jeho kolekce hudebních nástrojů / Antonín Buchtel, A Collector with a Kind Soul, and His Collection of Musical Instruments. Praha: Národní muzeum, 2021. | Buchtel sám označil nástroj slovy „Housličky malinké co žert“. |  |
https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_432-preview-1.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_432-preview-2.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_432-preview-3.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_432-preview-4.JPG | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_432-preview-5.JPG | |||||||
| 10 | Sbírka hudebních nástrojů Antonína Buchtela | E 435 | VIOLA + SMYČEC | Nicolaus Leidolff (a1673–c1710) | Wien / Vídeň | 1700 | Viola: tvarově členitý korpus. Vrchní deska ze dvou dílů smrkového dřeva. Spodní deska ze dvou dílů javorového dřeva. Na obou deskách výložka. Struník a hmatník z ebenového dřeva. Ozvučné otvory široké, mírně prohnuté, tvarově odpovídající starým violovým nástrojům. Lak zlatě hnědý. Hlava zakončena vyřezávanou lidskou hlavičkou. Čtyři kolíky z palisandrového dřeva s perleťovými středy. Konec patky violoncellového typu.Smyčec: tmavě červený lak, hrot podložen destičkou ze slonoviny, žabka z ebenového dřeva vykládaná perletí s bílým kovem. | papírový štítek s ručně psaným nápisem: „Nicolaus Leidolff / | in Wien / 1700.“ | Viola:celková délka: 689 mmdélka korpusu: 414 mmšířka korpusu: horní 195 mm, střední 125 mm, dolní 228 mmvýška lubů: u krku 35 mm, uprostřed 33,5 mm, u knoflíku 35 mmmenzura strun: 360 mmmenzura krku: 146 mmmenzura desky: 213 mmdélka hmatníku: 285 mm celková délka ozvučných otvorů: 89 mm horní rozteč ozvučných otvorů: 74 mmSmyčec:celková délka: 715 mm | smrkové dřevo (vrchní deska), javorové dřevo (spodní deska, luby, krk), ebenové dřevo (struník, hmatník, žabka smyčce), palisandrové dřevo (kolíky), perleť (vykládání kolíků a žabky smyčce), slonovina (podložení hrotu smyčce) | Vrchní deska je podložená po celém obvodu. Na patce podloženo, aby se změnil úhel krku. Chybí smyčec – vytříděn při depurační komisi 19. 4. 1952. | Nicolaus Leidolff (a1673–c1710) byl houslař švýcarského původu, zakladatel houslařských rodin, které působily ve Vídni a v Grazu. V roce 1696 byl zakládajícím členem cechu vídeňských houslařů. | Nepublikované:ANM-RNM: karton 27, 1873–1874, pod. 31. 5. 1874, č. 63 (dopis, Antonín Buchtel Výboru Musea Království českého, 22. 5. 1874).Publikované:[ROZKOŠNÝ, J. R.]: P. Antonína Buchtla vzácná sbírka hudebních nástrojů. Hudební listy, 1872, roč. 3, č. 17, s. 138–140;PAUL, Oscar: Die musikalische Abtheilung der Wiener Weltausstellung. Leipziger Zeitung, 11. 9. 1873, No. 73, s. 437–438;CULKA, Zdeněk – RUTOVÁ, Milada – KELLER, Jindřich – ŠERÝCH, Jaroslav: Muzeum hudebních nástrojů. Katalog stálé expozice hudebních nástrojů hudebního oddělení Národního muzea v Praze. 2. vyd. Praha: Národní muzeum, 1973, s. 24;ČÍŽEK, Bohuslav: Hudební nástroje evropské hudební kultury. Praha: Aventinum, 2002, s. 72;ŽŮRKOVÁ, Tereza – KOTAŠOVÁ, Daniela – ŠTEFANCOVÁ, Dagmar – SLAVICKÝ, Tomáš: Antonín Buchtel, sběratel s laskavou duší, a jeho kolekce hudebních nástrojů / Antonín Buchtel, A Collector with a Kind Soul, and His Collection of Musical Instruments. Praha: Národní muzeum, 2021. | Nástroj byl vystaven na 7. průmyslové výstavě v Praze v roce 1872 a na světové výstavě ve Vídni v roce 1873. Popis smyčce a jeho rozměry byly zhotoveny na základě historické evidence, smyčec již není součástí sbírky (byl vytříděn depurační komisí 19. 4. 1952). |  |
https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_435-preview-1.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_435-preview-2.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_435-preview-3.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_435-preview-4.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_435-preview-5.jpg | https://hudebninastroje.nm.cz/img/E_435-preview-6.jpg |
id:
Sbírka:
Inventární č.:
Název:
Výrobce:
Místo výroby:
Datace:
popis:
signatura:
rozmery:
material:
stav:
vyrobce_info:
reference:
komentar:
Obrázek:
foto_1:
foto_2:
foto_3:
foto_4:
foto_5:
foto_6:
foto_7:
foto_8:
foto_9:
foto_10: